PROČ A JAK PEČOVAT O REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ SVÝCH DCER – 2. část

Bylo mi tehdy asi 16. A už několik dní jsem nervozitou pořádně nespala. Měla jsem k tomu dva důvody. Ve škole se toho sešlo najednou moc, po nemoci jsem doháněla zameškané věci a k tomu čekaly na seznamu další seminárky. Ach jo, stres od rána do večera. A druhá věc – nějak dlouho mi už nepřišla menstruace. A to mě znepokojovalo ještě víc. Je se mnou něco v nepořádku? Co když nebudu moct mít děti?

A tak jsem po nějaké době sebrala odvahu a poprvé se vypravila ke gynekologovi. Ještě dnes si vybavuji svoji nervozitu. Šla jsem tajně, aby mamka nevěděla, prostě jsem neměla odvahu se jí svěřit. Lékař měl v řešení jasno. Nasadíme hormonální antikoncepci, ta cykly upraví. Aha, no dobře. Tak jsem začala brát hormonální antikoncepci. Opět tajně, aby rodiče nevěděli.

Poznáváte se v tom také? Kolik z Vás si prošlo podobnou situací? Kolik z Vás bralo hormonální antikoncepci na „úpravu“ cyklu?

Dnes vím, že bych takovéto řešení odmítla. Rozhodně u sebe a ještě rozhodněji u své dcery. Tehdy jsem ale ještě nevěděla, že hormonální antikoncepce působí při potížích spíše jako náplast než jako lék. A že po jejím vysazení se potíže u mnoha žen opět vrací. Dnes bych hledala příčiny a ty řešila.

NEPRAVIDELNÉ CYKLY V DOSPÍVÁNÍ JSOU NORMÁLNÍ

Během dospívání jsou nepravidelné menstruační cykly do jisté míry normální, fyziologické. Menstruační cyklus je poměrně složitý proces a tělu dívky trvá několik let, než se nastaví souhra mezi centry v mozku (mezi hypotalamem a hypofýzou) a mezi vaječníky, než se začnou tvořit správné hormony, ve správný čas a ve správném množství. Tělo dívky musí „nacvičit“ komplikované procesy a správně seřadit vše tak, aby začalo tvořit cykly zdravé a harmonické. A na to potřebuje až 7 let, v některých případech i déle. O tom, jak vypadají cykly v dospívání se můžete dočíst v příštím článku, který pro Vás chystám.

Prvních pět tipů, jak pečovat o reprodukční zdravých svých dcer si můžete přečíst zde: „Proč a jak pečovat o reprodukční zdraví svých dcer – 1. část.“ Dnes mám pro Vás další tři důležité tipy:

1. Proč hormonální antikoncepce nic nevyřeší

Často mají dívky nebo jejich maminky strach, že je něco v nepořádku, když jsou cykly nepravidelné nebo se menstruace opozdí. A bohužel je častou praxí, že lékař předepíše HAK, aby se cykly „upravily.“

Jenže co se stane v těle, pokud HAK nasadíme?

Do těla dodáváme syntetické hormony, které jsou podobné hormonům vaječníků. Ty přehlušují přirozený příliv a odliv hormonů, které by tělo v cyklu produkovalo. Vyblokují přirozenou komunikaci mezi mozkem a vaječníky a OVULACE je POTLAČENA.  HAK tedy nevyřeší příčinu a „nenaučí“ tělo správně fungovat, ba naopak zabrzdí jeho přirozenou činnost.

U mladých slečen tak zbytečně utlumíme potřebu jejich těla dozrát, vezmeme jim možnost, aby se cykly harmonizovaly. Nebude u nich probíhat ovulace, mozek a vaječníky spolu přestanou komunikovat a krvácení, která budou přicházet, nebudou přirozenými menstruacemi. Bude se jednat o lékařsky vyvolanou formu anovulačního krvácení, způsobenou umělým poklesem hladiny syntetických hormonů.

Toto s sebou nese další rizika. Dospívající dívky, které začnou brát HAK, jsou ohroženy nově vzniklými depresemi a sebevražednými myšlenkami, krevními sraženinami a dalšími zdravotními riziky. Hormonální antikoncepce navíc připravuje dospívající dívky o příznivé účinky ovulace na zdraví jejich mozku, srdce, kostí a imunitního systému.

A v neposlední řadě – pokud bude chtít naše dcera v budoucnu otěhotnět, měly bychom jejímu tělu dopřát čas, aby opravdu dozrálo. Pokud zrání přerušíme a cykly budeme blokovat zvenčí pomocí HAK, může být následná cesta ke zdravým cyklům a přirozenému otěhotnění mnohem obtížnější.

Moje rada tedy zní – nenechte svým dcerám HAK nasadit. Pokud jsou cykly opravdu problémové, vyhledejte lékaře, který je ochotný pátrat po příčině a tu řešit. Příčina totiž může být třeba ve špatné funkci štítné žlázy, poruchách krvácivosti, dysbalanci některých hormonů a v dalších oblastech. Pokud se příčina najde a vyřeší, potom se i tělo dívky naučí tvořit zdravé menstruační cykly.

2. Ať stresů není moc

Druhým důvodem, proč se někdy opozdí menstruace, může být stres. Nebo i nemoc nebo další okolnosti, které aktuálně prožíváme. Naše tělo totiž velmi citlivě reaguje na to, co se s námi děje. Pokud máme dlouhodobě zvýšené hladiny stresových hormonů (a to třeba i podvědomě), je tím ovlivněna i tvorba pohlavních hormonů. Proto se dívky třeba po náročném zkouškovém období často setkávají s abnormalitami cyklu (opožděnou, silnou nebo bolestivou menstruací).

Proto učme své dcerky hledat harmonii. Někdy je povinností opravdu hodně, ale povzbuzujme je, aby uměly odpočívat. Dejme jim příležitost, aby trávily čas venku, v lese, aktivním pohybem nebo tím, co je baví a co je dobíjí.

3. Buďme jim bezpečným přístavem, kam se mohou kdykoliv obrátit

Tak ráda potkávám spokojené rodinky. Když vidím, jak rodiče i děti jsou zabráni do společného rozhovoru a je vidět, jak je jim spolu dobře. Chápu, že období dospívání je náročné a dospívající více tíhnou ke svým vrstevníkům. To je v pořádku a je to součástí zdravého vývoje.

Zároveň je ale skvělé, pokud se už od dětsví dokáží v rodině rozvíjet respektující a otevřené vztahy, plné důvěry.  Když potom příjdou nějaké potíže, např. se menstruačním cyklem a dcerka cítí, že tu jsme v případě potřeby vždy pro ni, že jsme pro ni přístavem a rádi ji kdykoliv vyslechneme, pak je to pro ni obrovsky hodnotný vklad do života.

Já jsem vyrůstala v době, kdy ještě některá témata byla tabu. I téma menstruace. Pokud jsem se mámy na něco zeptala, obvykle přišla vyhýbavá odpověď a nebo se téma hovoru odvedlo jinam. Cítila jsem, že máma neví, jak o podobných tématech mluvit a že k mnoha otázkám nemá ani potřebné odpovědi. Chápu to, menstruace byla tabu a pro mnohé ženy nebylo lehké o ní mluvit. Měli jste to podobně? A nebo jste měli s mámou vzácný důvěrný vztah?

Ať už tak či onak – jak byste to upřímně chtěli mít se svými dětmi? Co cítíte, že je opravdu správné? Pojďme společně bořit zbytečná tabu. Dopřejme svým dětem důvěru a respekt a nebojme se jejich otázek. Nemusíme znát všechny odpovědi. Můžeme jim ale ukázat, že nám na nich záleží. Že jsme jejich přístavem a že za námi mohou s důvěrou přijít klidně i o půlnoci a říct: „Mami, mám nějaké potíže s menstruací, možná bych potřebovala ke gynekologovi…“